Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili vzácného hnědého trpaslíka

Astronomové objevili vzácného hnědého trpaslíka

Fotografie hnědého trpaslíka HD 4747 B
Autor: University of Notre Dame

Skupina astronomů, jejíž vedoucím byl Justin Crepp z University of Notre Dame, objevila vzácného hnědého trpaslíka, což je slabý objekt s vlastnostmi mezi hvězdou a planetou. Kromě toho, že pořídili poprvé jeho fotografii, tým Justina Creppa rovněž určil hmotnost hnědého trpaslíka, jeho stáří a složení – tj. základní informace, které mohou být využity jako „měřítko“ při studiu těchto těžko postižitelných objektů.

Hnědí trpaslíci jsou objekty, o nichž předpokládáme, že původně začaly proces vzniku jako hvězda, avšak ten byl nějakým způsobem přerušen před akumulací dostatečného množství hmoty a vzniku potřebného tlaku v jádru k zažehnutí jaderné fúze – procesu, kterým Slunce konec konců uvolňuje dostatečné množství energie v podobě tepla a světla. Důležitým vývojovým můstkem mezi seriózními hvězdami a exoplanetami jsou hnědí trpaslíci, které lze jen obtížně studovat, protože jejich záře časem slábne v důsledku nedostatku jaderných reakcí. Objev objektu, který byl pojmenován HD 4747 B, usnadnil vysvětlení 18 let přesných spektrálních měření hvězdy, která naznačovala přítomnost obíhajícího průvodce.

Domníváme se, že tento průvodce vznikl ve stejnou dobu a ze stejného materiálu jako hvězda,“ říká Justin Crepp. „Díky tomu můžeme usuzovat na fyzikální vlastnosti hnědého trpaslíka na základě znalosti jeho mateřské hvězdy, stejně jako na jeho stáří a složení. Neexistuje žádný jiný objekt, u kterého bychom znali současně hmotnost, stáří a metalicitu nezávisle na světle, které vyzařuje jeho průvodce. Můžeme tudíž využít HD 4747 B jako zkušební objekt ke studiu hnědých trpaslíků, umožňující přesný astrofyzikální výzkum při přímém zobrazení substeláních objektů.“

V minulosti byla hmotnost hnědých trpaslíků odhadována na základě teoretických vývojových modelů. Tým pod vedením Justina Creppa místo toho vypočítal hmotnost hnědého trpaslíka HD 4747 B přímo na základě využití pozorování jeho oběžné dráhy při pokusu pomoci vylepšit modely hnědých trpaslíků. Předpokládá se, že tato práce pomůže zlepšit rovněž modely extrasolárních planet. Na základě trojrozměrné analýzy dráhy byla hmotnost hnědého trpaslíka HD 4747 B určena zhruba na 60 hmotností planety Jupiter (při hmotnosti 80 Jupiterů již dochází k zážehu termojaderných reakcí v nitru objektu). Nadcházející měření provedená týmem Justina Creppa poskytnou ještě více striktních prověrek modelů, které astronomové používají pro hnědé trpaslíky.

Vědecký tým detekoval objekt pomocí Keckova dalekohledu na Mauna Kea na Havajských ostrovech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.nd.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, HD 4747 B


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »